Hon na Bismarck

 

Píše se květen 1941 a nacistické Německo okupuje absolutní většinu Evropy. Největším protivníkem se stala Velká Británie, která se i přes německou výhodu odmítá vzdát a využívá své námořní síly a izolace od zbytku kontinentu. Nevýhodou však je, že se většina zásob a zbraní, které jsou pro válčení potřebné musí dovážet a zranitelné konvoje jsou napadány korzáry, tedy moderními bitevními loděmi a kapesními bitevními loděmi, kterým pomáhají i vlčí smečky ponorek. 

Předzvěst operace Rheinübung

Vedle moderních bitevních lodí Scharnhorst a Gneisenau, které během operace s názvem BERLIN potopily přes 20 lodí o celkové tonáže 111 000 tun byla na vodu spuštěna řada dalších velkých plavidel. Mezi ně patřila i ikonická a jedna z nejlepších a nejlépe vybavených bitevních lodí celé války, Bismarck.

Během plánované operace Rheinübung měla být na moře vyslána všechna hlavní těžká bojová plavidla, tedy Scharnhorst a Gneisenau, Bismarck se svou bratrskou lodí Tirpitz, Prinz Eugen, Admiral Hipper a pravděpodobně i Admiral Scheer, v operaci se nepočítalo s podporou menších plavidel. Během několika dní měl tento svaz pod velením admirála Lütjens potopit velké množství konvojů. Díky obrovské a bezkonkurenční síle se lodě mohly postavit i případným pronásledovatelům, bojové lodě Velké Británie však nebyly přímým cílem celé mise.

Bismarck na cvičné plavbě

Svaz vyplouvá

Kvůli poškození z předešlých bojů, nebo kvůli tomu, že byly lodě nasazeny někde jinde, se podařilo ve Francouzském Brestu shromáždit pouze dvě lodě. Bismarck a Prinz Eugen ale přesto vypluly a zamířili směrem k Norsku, kde si před samotnou akcí ještě museli doplnit palivo. Samotný velitel Günther Lütjens však netušil, že o něm již Britové vědí. Hlídkovací Spitfire totiž vyfotografoval Bismarck v Norském přístavu. Když svaz opět vyplul, narazil jiho-západně od Islandu na lodě HMS Hood a Prince of Wales. Došlo k přestřelce, při které byl HMS Hood zasažen střelou, která prostřelila palubu a vybuchla v muničním skladě. Výbuch rozlomil loď na dvě půlky. Z 1 420 mužů přežili tři.

Při boji byl však Bismarck poškozen a z palivových nádrží začalo unikat palivo, to loď zpomalilo, zároveň však za sebou nechávala palivovou stopu. Zamířila osamocena zpět na východ Francie, avšak nepoškozený Prinz Eugen změnil kurz na konvoj a oddělil se. Loď Bismarck nyní stála sama, a to ještě oslabena.

Dalšího dne byl Bismarck spatřen hlídkovacím letounem a narychlo sestavený bojový svaz plný velkých letadlových a bojových lodí již byl dávno na vodě a loď pronásledoval. Netrvalo dlouho a letouny patřící lodi Victorious provedly první torpédový nálet. Jedno z torpéd zasáhlo, ale silný, zdvojený pancíř lodi vydržel. Významnější a zároveň osudný se stal až druhý nálet, který provedla letadla z lodi Ark Royal. Bismarck byla nejen opět zpomalena, ale zároveň se zaseklo ohromné kormidlo. To loď učinilo neovladatelnou. O další den později zahájily bitevní lodě HMS King George V a HMS Rodney, které se stihly přiblížit na dosah palbu.

Schéma bitevní lodi Bismarck

Bismarck bojoval statečně, i po té, co bylo z boje vyřazeno poslední dělo hlavní baterie pálily sekundární baterie, na osudu lodi to ale nic nezměnilo. Loď byla konečně poslána ke dnu torpédem z těžkého křižníku Devonshire. Z posádky 2 200 mužů se zachránilo 115 trosečníků. Po této akci byl zrušen celý Projekt Z (článek zde) a zároveň se omezila činnost hladinových plavidel vůči konvojům, lodě ale nasazeny ve válce ještě byly.

Technická data lodě Bismarck

Spuštěna na vodu: 14. února 1939
Rok potopení 1941
Třída: Bitevní loď
Délka 241,5 metrů
Šířka 36 metrů
Výtlak 50 900 tun
Ráže hlavních děl 380 milimetrů
Maximální rychlost 30,1 uzlů
Posádka 2 200
Pancíř 110 – 360 milimetrů

zdroj: Encyklopedie Válčení – Universum

Komentáre